Ten, kdo se alespoň trochu zajímá o zdravé stravování, ví, že vláknina je nezaměnitelnou a potřebnou součástí naší stravy. Sama o sobě je vláknina jen těžko stravitelná a naší trávicí soustavou pouze prochází.
Existují dva druhy vlákniny - rozpustná a nerozpustná, jejichž hlavním rozdílem je jejich postup trávicím traktem. Nerozpustná vláknina je hrubá hmota, která je nerozpustná ve vodě, ale dobře ji absorbuje (najdeme ji například v zelenině, celozrnném pečivu a otrubách). Na druhou stranu rozpustná vláknina je lepkavá hmota, která se při nadbytku vody za působení bakterií v tlustém střevě rozpouští, přičemž při styku s tekutinou může nabobtnat až 40x (najdeme ji v ovoci, luštěninách, bramborách.
Jaké potraviny obsahují nejvíce vlákniny?
Dalo by se obecně předpokládat, že nejvyšší obsah vlákniny budou mít různé druhy ovoce a zeleniny. Nelze to ale takto jednoznačně určit, mnohem více vlákniny na 100 g mají například takové fazole - ať už typické červené, či bílé, všechny druhy mají vysoký obsah nejen železa, ale právě i vlákniny - 100 g fazolí v suchém stavu může mít až 24 g vlákniny, což je téměř doporučená dávka vlákniny průměrně vyvinutého dospělého jedince. Přihoďte si k tomu ještě 4 sušené meruňky a jablíčko ke svačině a o své zažívání se už nemusíte starat.
Další potraviny s vysokým obsahem vlákniny (na 100 g)
- Pšeničné otruby (až 45 g vlákniny)
- Lněné semínko (38 g)
- Sója (18 g)
- Celozrnné pečivo (záleží na tom, zda je domácí, či kupované)
- Ovesné vločky (7 g)
- Hrášek (5 g)
- Sušené meruňky (6 g)
- Ovoce (borůvky = 3 g; jablka = 2 g; rybíz = 6 g; maliny = 5 g; hruška = 4 g...)
- Zelenina (květák = 2 g; zelí = 3 g; mrkev = 3 g...)
Pozitivní účinky vlákniny na lidský organismus:
Vláknina nás především chrání před civilizačními chorobami. Při jejím dostatečném přísunu se urychluje pohyb střev a průchod trávené potravy.
- snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva
- chrání nás před rakovinou konečníku
- zmírňuje průjmy
- zabraňuje zácpě
- snižuje hladinu cholesterolu
- udržuje stabilní hladinu cukru v krvi
Při nadměrném požit vlákniny (mluvíme zde ale cca o 60 g vlákniny za den, což je podle mě celkem nemožné), může dojít k bolení břicha, ale hlavně, tělo nebude schopno vstřebávat důležité stopové prvky, jako je vápník, železo a hořčík. Pro správné fungování vlákniny je také třeba přijmout dostatečné množství tekutin.
Pokud nepřijímáte dostatečné množství vlákniny, je třeba to alespoň částečně změnit. Ovšem pozor! Pokud momentálně nepřijímáte prakticky žádnou vlákninu v potravě, a rozhodli jste se, že tento stav chcete změnit, je nutné postupovat postupně. Pokud byste najednou začali přijímat např. 25 g vlákniny denně, je více než pravděpodobné, že tělu způsobíte šok a "odmění" se vám zažívacími potížemi, např. nadýmáním. Proto zvyšujte svůj příjem vlákniny postupně ;)
Zdroj:
